Dnes jsem si všiml zajímavého článku, který píše o budoucnosti ofsetových tiskáren a trendech v tisku.

Budoucnost je jednoznačně v digitálním tisku. Malé náklady just-in-time, v tom je budoucnost. Kdo by chtěl objednávat na sklad tisíce tiskovin s tím, že je možná bude potřebovat? A to ještě, když se něco změní - vyhodit.
To u digitálu nehrozí. Jednoduše se vytiskne, kolik se potřebuje! A když se potřebuje znova, tak se znova vytiskne. U nás navíc pořád za stejnou cenu, ať už tisknete jednu, nebo 1000 stran, brožur, letáku, pohlednic a kdoví čeho všeho ještě. Můžete se přesvědčit v nabídce pro větší objemy tisku.

V polygrafii se stále více prosazuje digitální tisk

Brno - V oboru polygrafie se čím dál více prosazuje digitální tisk na úkor tisku ofsetového. Ten se totiž vyplatí většinou jen při velkých tiskových nákladech, na trhu je přitom stále větší poptávka po nízkonákladovém tisku v počtu stovek či tisíců kusů. Dalším důvodem je proměna marketingu firem, který využívá širokou škálu komerčních tiskovin a billboardů, řekl dnes ČTK během brněnského veletrhu obalů a tisku ředitel společnosti Grafie Martin Novotný. Proměnu na trhu podle něj urychlila i hospodářská krize, řada tiskáren nemá na nákladné ofsetové stroje peníze. Krize to řekla jasně, ofsetová technologie je na hranici své životnosti a do budoucna je určena jen pro obalový průmysl nebo tiskoviny s velkým nákladem, uvedl Novotný.

“Největší ofsetoví tiskaři v Evropě zaznamenali jen za první kvartál letošního roku meziroční propad tržeb až o 70 procent. Jestliže v roce 2008 činily 80 procent tržeb za tisk ofsetové technologie, tak v roce 2010 se odhaduje, že ofsetový tisk spadne na 60 procent a zbytek bude digitál a služby,” řekl Novotný. V roce 2020 se podle něj digitální tisk vyrovná ofsetu, oběma bude patřit zhruba 40 procent obratu v oboru, zbylá pětina bude patři službám.

Růst poptávky po digitálním tisku ČTK potvrdil i Martin Křiklava z firmy Océ. Podle něj vzniká na trhu stále větší potřeba oslovovat menší okruhy lidí. Takzvané direct maily a nabídkové brožury vznikají v nákladech několika desítek či stovek kusů. Ve statisícových nákladech se vyrábějí jen nejrozšířenější noviny či společenské magazíny.

“Firmy raději vytisknou nižší počet tiskovin, i kvůli stále menším skladovacím kapacitám, s tím, že za nějakou dobu jejich obsah pozmění a dotisknou další. V oblasti marketingu navíc vznikají nové balíčky služeb jako letáky, brožury, billboardy nebo fotoknihy. To vše umožňuje jen digitální tisk,” řekl Novotný.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Nedávno jsem se dostal k technologii Photosynth, společnosti Microsoft. Pomocí této technologie můžete z běžných fotek vytvářet “3D svět” a ten prezentevat na webu photosynth.

Potřebujete jen vyfotit objekt několika překrývajícími se fotkami. Pro představu se můžete podívat na video, jak fotit objekty pro prezentaci pomocí Photosynth.
Je to opravdu velice jednoduché, zvládnul jsem to i já ;-). Můžete objekt vyfotit z různých úhlů, pohledů, detailů. Detaily, které chcete prezentovat pak můžete vyfotit i zvlášť.

Výborně se tyto fotografie hodí na virtuální prohlídky. Je to ideální nástroj pro prezentaci nemovitostí - interiérů i exteriérů. Fotografie pro photosynth dokáže vyfotit každý (i úplný amatér). Výsledek je však perfektní 3D prohlídka prodávaného/pronajímaného objektu. Náklady jsou prakticky nulové - nepotřebujete žádný specializovaný placený program. Dovedu si také představit i takto udělané “prohlídky” napříkĺad památek, parků…

Na zkoušku jsem vyfotil jednu naši kancelář.  Stačí, abyste měli nainstalovaný photosynth na vašem PC. Prohlížení funguje v Exploreru i Firefoxu (v3 mám ověřenou). Mrkat můžete začít zde.

• Více se o technologii Photosynth dozvíte na žive.
• Více o naší firmě zase tady.

Od 5. ledna spouštíme digitální barevný tisk. Díky optimalizaci nákladů se nám podařilo srazit ceny až na 3,50 Kč (+DPH) za plnobarevnou stránku A4. Myslíme, že máme nejlepší ceny v Brně a okolí. Pokud najdete nižší, napište nám, uvidíme, co se dá dělat.
Většinu výtisků jsme schopni zhotovit na počkání. Posadíte se u nás do pohodlného křesla a za chvíli si odnášíte (ještě teplý) balík výtisků.

Digitálně tiskneme na různé druhy (barvy a struktury) papírů až do gramáže 350 g/m². Pokud máte speciální požadavky, můžete si přijít osobně vybrat z rozsáhlého vzorníku. I speciálnější papíry nám dovezou do druhého dne.
Potisknutelné formáty jsou velikosti až A2 (inkoustem). Laserovu technologií tiskneme maximálně na formát papíru A3+ (bezokrajový tisk na A3 s ořezy).

Doplňkově nabízíme také služby běžného kopírování a skenování dokumentů. Skenování textových dokumentů umíme i elektronicky převést do editovatelného textu. Převod probíhá pomocí OCR programu za dohledu operátora, který hlídá správnost a opravuje chyby.

Více o černobílém i barevném digitálním tisku na našem webu.

Chcete si vytvořit vlastní aplikaci pro iPhone? Že neumíte programovat?… Nevadí! Při brouzdání na internetu jsem totiž narazil na šikovnou věcičku. Bez znalostí programování si můžete vytvořit vlastní aplikaci pro iPhone. Tu pak můžete přímo zpřístupnit na iTunes App Store. Dokonce lze nastavit i prodejní cena. To se pak můžete těšit i na provize z prodeje.

Stačí produkovat (vlastnit) zajímavý obsah. Ten pak musíte zpřístupnit na internetu pomocí RSS kanálu. Může se jednat třeba o Váš vlastní blog. (more…)

Jak je vidět, iPhone se těší velké popularitě i u nás ve firmě. Příští týden se pokusíme z Vodafone dostat co nejlepší cenu a objednáváme.

Začínáme také vyvýjet aplikace pro iPhone. Už teď zkoumáme možnosti SDK a věříme, že by aplikce pro iPhone mohly mít úspěch. Jako zajímavé se jeví propojení iPhone a informačního systému firem přes VPN. Díky integrované aplikaci pak zaručíme mnohem vyšší bezpečnost než při přístupu přes webové rozhraní.

Dovedeme si představit aplikace podporující obchodníky na cestách, on-line objednávání a kontroly zásob, plánování schůzek, meetingů nebo třeba sdílení informací. Díky vestavěnému GPS přijímači pak půjde pracovat s telematickými daty a jednoduše monitorovat polohu.
Plánujeme také speciální aplikaci pro mobilní správu webu. Bude propojena s našim aCMS a bude umožňovat pohodlnou mobilní editaci obsahu webových stránek.

Zajímavá je také oblast regionálních informací zavislých na poloze uživatele.

Nápadů je dostatek… jen ti programátoři někdy chybí. Pokud máte zájem o vývoj aplikací nebo máte zájem pracovat na vývojí aplikací pro iPhone určitě napište na studio[zavinacz]arealsystems.cz.

Update 28. 5. 2009

Tým programátorů se zkušenostmi již máme. Aplikaci pro iPhone nebo jiný mobilní telefon Vám rádi naprogramujeme. S dotazy a požadavky se obracejte na stepan@arealsystems.cz nebo volejte +420 777 867 567.

Bezva aplikace pro iPhone

Programátorů se nejvíce líbí aplikace, která umožňuje editaci zrojového kódu .php, .htm(l), .xml, .js, a .css. Na plnohodnotnou práci to asi nebude, ale na rychlé nouzové úpravy z šaliny tramvaje, autobusu nebo vlaku je to zcela ideální nástroj.

Osobně zase využiji bezvadnou aplikaci pro vytváření a správu úkolů Things. Tu mám také nainstalovnaou na svém notebooku. Přes WiFi se pak úkoly v iPhone i notebooku automaticky synchronizují.
Na poznámky je výborný Evernote. K poznámkám (audio, text i foto) pak máte přístup i přes webové rozhraní.

Původně jsem chtěl napsat vtipná navigace. Při představě komických situací, které mohou nastat při používání této navigace. Už vidím řidiče jak se vsteká a hází navigaci z okna, když už potřicáté-třetí blbě zabočil. Jen tady v Brně bych našel x-moc křižovatek kde si nedovedu představit jen “odbočte v levo”… “kam? Vlevo, vlevo jako tady, nebo až za těch 10 m? Hodně vlevo, nebo jenom tak trochu doleva?” Bez vizuální kontroly na dispelji bych byl asi ztracen, ale co já tady v Brně. To si nějak poradím. Poslat mě takhle čtyřikrát blbě někde v Pekingu, to by byla teprv zábava ;-).

Bezva nápad

Když se na to podívám z druhé strany. Vypadá to trochu příznivěji. Opravdu toužím po navigaci, které řeknu kam chci jet. Čekám vlastně na takového virtuálního spolujezdce. “Tady jeď rovně, ještě kousek a na té další světelné odboč doprava… tady ještě ne, až na té další.” Přesně tak si to dokážu představit. Bez studování složitých manuálu, bez nebezpečného ťukání na displej za jízdy. Jednoduše jen řeknu že se chi dotat tam a tam, v případě objižďky jen oznámím že bych to rád objel (pokud díky dokonalému TMC nebude sama navigace už dávno vědět).

Nápad je to skvělý, lidé mají rádi jednoduché a použitelné věci (navíc hezké). Stačí se podívat na úspěch Applu a jemu podobným. Když se k tomu přidá ještě nízká váha, malá velikost a příznivá cena, úspěch je zaručen.

Dnešní technologie

Problém je však v technologiích. Při dnešní přesností GPS navigace to není zrovna nejlepší, zvláště ve velkých městech, kde ji nejvíce potřeba. Dobrému signálu brání vysoké budovy nebo stromy a jejich listí (proto není dobré s ztrácet v hlubokém lese, navíc za deště). V těchto případech se pak přesnost navagace pohybuje při nejlepším někde kolem +-10 metrů, což je ve městě na minutí odbočky až až. Někde v polích se za jasného dne se s přesností dostaneme na +- 3 metry, což je v polích tak akorát trefit tu správnou odbočku.

Jednoho dne, jestli se dočkáme (doufám že ano) a přijde i Gallileo. To budes přesností lepší. Procesory a technologie rozpoznávání hlasu a jeho syntézy budou za tu dobu taky o kousek dál. A my toužící po virtuálním spolujezdci (spoluchodci), který se nikdy nikde neztratí, se dočkáme.

cena: cca 150 EUR  (3 800 Kč)

rozměry: 74 × 44 × 13 mm

hmotnost: 50 g

čip: Sirf Star III

paměť: 4 GB, i na mp3

+ bluetooth hands-free, FM radio, mp3 přehrávač

Více informací o navigaci na obázku se dočtete v článku na navigovat.cz.

Mrkněte také na stránky výrobce Kapsys.

Nedalo mi to, po přečtení x článků založených na tiskové zprávě ve stylu: “Bývalí vývojáři Google uvádějí nového konkurenta ve vyhledávání”. Údajně má zaindexováno několikrát více stránek než známější konkurent Google. (4. 8. 2008 ve 12:47 CET to bylo úctyhodných 121,617,892,992 záznamů)

Hned na začátek uvedu… s vyhledáváním na “českém” webu nepočítejte. Pro české výrazy se relevance odpovědí blíží bodu mrazu. Stačí si vyzkoušet zadat např.: seznam, idnes, nebo zpravodajství… většinou dostanete nerelevantní výsledky. Čeština asi nebyla pro vývojáře prioritou
První co mě na cuil(u) zaujalo, je černá barva. Vzpomněl jsem si na černé (šetřící obrazovku) verze Googlu. Že by chtěl být Cuil tak černý zelený a šetřit uživatelům energii? Design se povedl. Jednoduchá celo-černá homepage. Výsledky vyhledávání jsou pak prezentovány neobvykle ve 3 sloupcích. Je to taková matice 3 x 4. (Dá se přepnout i do dvou - sloupcového layoutu. Pak je to výpis 2 x 6.)

Vyzkoušel jsem tedy angličtinu. Tam už to s výsledky vyhledávání vypadá o poznání lépe. Použitelně se tváří čtvereček - obdelníček “Explore by category”, který nabízí alternativy k vyhledávanému výrazu. Tyto alternativy jsou pak tříděny do dalších kategorií. Při vyhledávání na klíčové slovo “Bill Gates” se pak zobrazí např. kategorie Microsoft Emloyees (Zaměstnanci Microsoftu), nebo “American Bilionaires” (Američtí miliardáři). V kategoriích jsou pak klíčová slova související s vyhledávaným výrazem. Je to opravdu docela povedená vychytávka.

Pod vyhledávacím políčkem je ještě šedá lišta záložek, které dále upřesňují vyhledávání v případě dotazu na Billa Gatese to je: “Bill Gates House” (dům Billa Gatese), “Bill Gates Biography” (Životopis Billa Gatese), “Bill Gates Foundation” (Nadace Billa Gatese) a “more…” (další…). Je to docela pěkné udělátko, které pomůže zvláště méně vyhledávání znalým uživatelům najít to, co hledají.

Rád bych se pozastavil na velikostí celé databáze. U Cuilu sice tvrdí, že je větší než u konkurenta Googlu, ale výsledků na zadané klíčové slovo nachází Cuil zpravidla méně než Google.

Pro srovnání pár čísel:
“Bill Gates”
Cuil: 8 906 489, Google: 25 700 000 |
“war”
Cuil: 628 232 846, Google: 886 000 000 |
“DNA”
Cuil: 77 386 118, Goolgle: 157 000 000 |
“iPhone”
Cuil: 53 670 701 Google: 222 000 000.

Možná že má Cuil databázi “plnější”, ale zajímalo by mě čeho!?

Přesto doufám, že se novému vyhledávači Cuil start podaří a mnohými milovaný nebo nenáviděný Google dostane svěžího konkurenta. Třeba je koupí Microsoft, možná pak potkají bohatého šejka a pozvou mě a modelky na party do vesmíru s Richardem Brandsonem a jeho Virgin Galactic.

Tento týden nám konečně dorazil nový monitor! S rozšiřováním našeho týmu jsme také musli trochu investovat do hardwarové výbavy. Současně také vyplynula potřeba kvalitního - profi monitoru určeného pro grafiku. Po prostudování několika odborných článků a recenzí nám bylo jasné, že budeme shánět LCD display s technologií S-PVA. Tato technologie dokáže zobrazit podstatně větší barevný gamut (rozsah), než běžný “levný” LCD display s technologií TN. Mále bych zapomněl na panely s technologií S-IPS, ale to už je zcela jiná váhová (cenová) kategorie.

Po dlouhém studování tabulek, čtení testů, recenzí a názorů na fórech jsme se rozhodli. Jako nejlepší v poměru kvalita/cena/velikost nám vyšel 24″ drobeček HYUNDAI W241D s technologií S-PVA. Už jen velikost krabice pro nás byla menším překvapením. Objemově byla asi 4 x větší než od 20″ LCD BENQ (viz. foto níže). Po vybalení byl rozdíl snad ještě větší 24″ vedle 20″ vypadá jako Goliáš vedle Davida. To by člověk neřekl co udělají 4 palce. A vedle 15″ notebooku… škoda mluvit, to se ani nedá srovnávat.

Na krabici jsou sice jen loga Windows Vista, ale po připojení k Macbooku Pro se bez problémů detekoval. Dokoce se i správně přiřadil barevný profil a nastavilo rozlišení. V nastavení obrazovaky se také zobrazuje volba otožení obrazu o 90° nebo 180°. S monitorem jde totiž otáčet a bez problémů pracovat i na výšku (to se pak s velkou rezervou dá editovat A3 na výšku při 100%).

Podání barev je subjektivně na výborné úrovni. S TN monitory se nedá vůbec srovnávat. Barevný gamut pokrývá celý sRGB prostor (a kousek navíc). Do Adobe RGB monitorů je to sice ještě daleko, ale ty jsou min. 2x dražší. Rozlišení je samozřejmě 1920 x 1200, takže ještě o trochu větší než Full DH 1920 x 1080.

V monitoru, jsou zabudovány taká 2 reproduktory a USB HUB (2 porty). Ač nejsem žádný hudební fajnšmekr - purista… reprodukce zvuku byla hrozivá. To už líp znějí repráky na nejlevnějším notebooku Acer. Znělo to jako když dáte hlasitě hrající sluchátko do prázdné plechovky od luncheon-meatu.

Technologie LCD monitorů

PVA (MVA)
Pixely jsou čtvercové a symetrické v ose x i y (pokud bereme z jako osu rovnoběžnou s normálou na plochu displeje - z je tedy směr pohledu na monitor). To má za následek naprosto stejné pozorovací vertikální i horizontální úhly. Také odezva byla rapidně zlepšena, hlavně pokud hovoříme o odezvě typu šedá-šedá. Je to dáno tím, že molekuly tekutých krystalů musí překonat daleko kratší cestu k jednomu z mezních stavů. Zatímco u TN se musely uspořádat do šroubovice, tak u VA se pouze ze “stromečkovitého” uspořádání natáčejí o pár desítek stupňů.

• U S-PVA a A-MVA dobré podání barev
• Pozorovací úhly jsou více než dostatečné
• Dobrá odezva
• Vysoký kontrast

IPS
Technologie IPS má nejlepší barevný gammut a barevné podání vůbec ze všech technologií LCD. Právě díky nejvěrnějšímu podání barev má tato technologie velké ambice pro provozování v DTP studiích. Není divu, že firma EIZO používá pro své monitory nejvyšší třídy právě tyto obrazovky. IPS má dvě nevýhody. První je ta, že je třeba silnější podsvícení. Je to dáno tím, že okrajové molekuly (nejdále od elektrod) jsou vystaveny slabšímu elektrickému poli (nejsou zcela otočeny), a tak celkově subpixel propouští méně světla. Z toho plyne i menší jas a kontrast. Druhá vada na kráse je zapříčiněna tím, že elektrody vyžadují více místa (jsou dvě na jedné stěně na rozdíl od ostatních, které mají na každé stěně jednu elektrodu), a tak jsou subpixely resp. pixely o něco menší a obraz působí hrubším dojmem (je více vidět mřížka mezi pixely). Nejde však o tak závažné nedostatky, které by znemožňovaly použití této technologie. Naopak nižší kontrast resp. jas může být v temných DTP studiích výhodou.

• Perfektní barevné podání, které v poslední době předčí i CRT
• Skvělý barevný gammut
• Vysoká cena
• Odezva není úplně ideální

TN
Podání barev je jedno z nejhorších ze všech technologií a tak se hodí převážně do kanceláře. Tato technologie také trpí syndromem svítících mrtvých pixelů. Bratříčci jsou již proti této nemoci očkováni. Je to dáno tím, že aby krystal zabránil propouštění světla, musí do něj být přivedeno napětí, pokud je však na krystalu napětí nulové (vada), krystal světlo propouští na 100% jeho schopnosti světlo propouštět.

• Odezva je v poslední době naprosto ohromující
• Nízká cena
• Barvy jsou jen dostatečné a obvykle jen 6-bit s ditheringem
• Vertikální pozorovací úhel je malý

Tohle je jen malý výtažek z obsáhlého článku na www.svethardware.cz

Polská mBank chce podle dnešního vyjádření ředitele Jiřího Báči změnit české internetové obchody. uvidíme zda se jim podaří přimět - motivovat české nakupující v internetových obchodech, aby změnili své chování (co se volby platebních kanálů týče). Češi dnes nejraději platí na dobírku (70 - 80 %), podaří se to mBank změnit? Na pole mikroplateb se před nedávnem vrhla i banka ČSOB se svým Pejskem (PaySec).

• Více se dočtete v E15
• Něco málo také v ITBIZ

Podle dostupných informací by se mělo jednat o českou obdobu známého platebního systému PayPal.

Jsem zvědavý, jestli se mBank podaří přesvědčit uživatele internetu, aby jí svěřili svá data o platebních kartách. Pokud se to podaří, dopravní firmy jako PPL přijdou o část svých příjmů z plateb na dobírku. Pro obchodníky to však může být přínosem, pokud se systém dostatečně rozšíří, mohli by úplně zrušit platbu na dobírku. Zrušením platby na dobírku by mohli ušetřit na nákladech za nevyzvednuté dobírky (což dělá 1-3% všech objednávek).

Dneska se mi v Brně podařilo na Media Centru naladit novou digitální televizi Public TV, vysílá v DVB-T multiplexu B.

Public TV vám denně přináší nové magazíny o cestování, sportu a životním stylu. Nabízíme Vám přehledný infromační servis z Prahy i celé České republiky.

Při ladění jsem narazil taky na další multiplex - pravděpodobně O2, na kterém je jen test a Nova v kódování MPEG4 v HD klavitě. Na to ale asi budu muset doinstalovat MPEG4 kodeky do Win Media Centra.

Pěkně se nám ty programy v Brně rozrůstají. Ještě nedávno jsme v Brně naladili jen programy ČT a Novu. Dnes jsem různých TV programů napočítal 9. (ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT 4 Sport, Z1, Nova, Prima, Óčko, Public TV, a jako bonus Nova HD)